Přemýšlel jsem, jak tento příspěvek pojmout. Rozhodně se nemá jednat o recenzi Bible, na to upozorňuji, zároveň bych však nerad, aby můj text vyzněl jaksi propagandisticky, účelem tohoto textu není někoho přesvědčit o pravdivosti biblických příběhů, ale pokud se najde alespoň jeden člověk, který si po přečtení tohoto mého příspěvku otevře Bibli, budu rád, protože nakonec píšu tu, abych se nejen vyznal, ale hlavně abych poukázal na to, že tradice jsou tradicemi z určitých důvodů, a že ne vždy progresivní názor znamená lepší názor. Moderní ateismus je důsledkem vícero příčin, a asi není v mých silách zde poskytovat nějakou analýzu současné společnosti. Nebudu tak činit, má-li někdo chuť se mnou hádat, ať si přečte předtím alespoň něco z Bible, nikoliv však jen jeden citát vytažený z kontextu. Protože Bible je nakonec jeden velký příběh, a spousta věcí v Novém zákonu aktualizuje věci ze Starého zákonu atd.

Je to asi půl roku, co jsem zde zveřejnil článek o tom, jak jsem začal číst Bibli. 24. 1. tohoto roku jsem ji konečně dočetl, jak se zdála ta cesta na začátku být dlouhá a nekončící, a jak se mi po přečtení posledních slov Zjevení Janova zdálo, že bych chtěl číst ještě dál, že toho nebylo dostatek. Je pravdou, že jsem si zvykl (a čtení Bible se u mě stalo systematickou aktivitou na denní bázi) na každodenní čtení Božích slov a velmi nerad jsem Bibli dočítal, i když, řekněme si na rovinu, Bible je kniha, která se skutečně nikdy nedočte.

Vím, že kdyby mi dal někdo na výběr, jakou knihu si vezmu na pustý ostrov, byla by to právě Bible. I když není beletrií, je právě ona základnou a pokladnicí rozličných beletristických příběhů, které dále rozvíjejí příběhy ať již o silákovi Samsonovi, zrádci Jidášovi, trpělivému Jobovi, drzému Kainovi či obrácenému Pavlovi. A i když jsou některé části Starého zákona přece jenom ne tolik záživné (myslím tím především výčty jmen a rodokmenů), je Bible knihou duševní, natolik moudrá je, že mi dnes po přečtení přijde, jak jsem ji mohl tak trestuhodně dlouho opomíjet. Kniha Kazatel či Přísloví jsou krásným vyznáním moudrosti, a ta není zdaleka jenom souhrnem poznání, ale též lásky a pokory, jak píše Pavel o lásce v 2. Listu Korintským, což je snad pro mě nejkrásnější pasáží Nového zákona. Naopak ve Starém zákoně jsou to hlavně mudroslovné knihy (hlavně Jób a Kazatel), a pak samozřejmě nejznámější části a to kniha Genesis a evangelia.

Dnes již vím, že je mnohem racionálnější postoj na Boha usuzovat než neusuzovat. Navíc, jak jsem již minule poznamenal, cestu k Bibli mi udusali autoři jako Faulkner, Dostojevský, Graham Greene, Philip Kindred Dick aj. Je možné brát celou novodobou literaturu jako jakýsi komentář k biblickým příběhům. Snad to není moc opovážlivé to psát, ale chcete-li být skutečně kulturně vzdělaný, je asi znalost Bible potřeba, a to bez ohledu na to, jste-li věřící či ne, pokud chcete něco konstruktivně kritizovat, je potřeba alespoň vědět, co se vlastně kritizuje. Tady můžu třeba odkázat na Saramagova postmoderního Kaina. Je něco naprosto klíčového na křesťanské morálce a víře, a myslím, že jsou to dvě provázané věci: svoboda a láska.

Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. Vždyť přikázání ‚nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš‘ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu“ ‚Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.‘ Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.

List Římanům, 13, 8-10

Nakonec bych Vás ještě rád odkázal na článek Jiřího Stodoly. V něm Stodola dokazuje, že teismus je přinejmenším alespoň bezpečnější volbou než ateismus.

Víc už toho asi sám psát nebudu. Snad ještě jednu věc. To co jsem napsal se může jevit jako chlubení se tím, že jsem přečetl Bibli, a že každého teď můžu poučovat o tom, co je správné a co špatné. Ale nechci tak činit nikomu na úkor jeho volby. Každý z nás má svobodu si volit své cesty, pokud vkročíte na cestu Písma, prosím, dejte mi vědět do komentářů, jaký názor na ony archetypální příběhy máte, jaká část Bible se vám líbí, případně s čím nesouhlasíte atd.

Výběr mých oblíbených pasáží z Bible:

Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.

1. Janův, 4, 8

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.

Zjevení Janovo, 12, 7-9

Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

List jakubův, 1, 22-25

Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.

1. list timoteovi, 6, 9-10

Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!

list galatským, 5, 14

Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.

2. list korintským, 12, 10

Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.

1. list korintským, 10, 13

Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

list římanům, 8, 24-25

A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.

Lukáš, 11, 9-10

Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

matouš, 7, 13-14

A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.

ezechiel, 36, 26

Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný.

ezechiel, 12, 2

Nadto pak zbývá, synu můj, říci: Přijmi poučení! Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.

kazatel, 12, 12

V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.

Kazatel, 7, 14

Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.

Přísloví, 20, 15

Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.

Přísloví, 12, 1

Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost. Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.

Přísloví, 4, 7-8

I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého.

Žalmy, 23, 4

Ten, kdo bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.

Žalmy, 15, 2-5

Z života své matky jsem vyšel nahý,

nahý se tam vrátím.

Hospodin dal, Hospodin vzal;

Jméno Hospodinovo buď požehnáno.

jób, 1, 21