Předmět byl pro mě velmi přínosný, protože rozšířil mé chápání literatury a nové směry ať už sociologické, filosofické či historické atd.

Závěrečných výstupů v tomto předmětu bylo více, avšak za ten nejdůležitější považuji tvorbu digitální kolekce. Tvorba probíhala skupinově. Skupina, jíž jsem byl součástí já, se zaměřila na tvorbu a život Ondřeje Sekory.

BRNĚNSKÝ RODÁK ONDŘEJ SEKORA JAKO SPISOVATEL A ILUSTRÁTOR

Tematická digitální kolekce z oblasti literatury pro děti

Autoři: Ondřej Mitrík, Anh Nguyen Huang, Jan Vokřál, Petr Mičko a Kateřina Kopúnová

KISK 2020

ÚVOD

K tematické digitální kolekci pro děti jsme si vybrali Ondřeje Sekoru, protože se velmi zasadil o vývoj dětské literatury v Československu. Tato digitální kolekce je určena přednostně žákům středních škol a gymnázií. Na úvod této digitální kolekce krátce představíme Ondřeje Sekoru a poté představíme digitální artefakty, které se s ním pojí. Na konci se nachází závěr a seznam zdrojů.

Ondřej Sekora se narodil 25. 9. roku 1899 v Brně v Králově Poli. Otec mu v sedmi letech umřel a musela ho vychovávala jen matka. Měl pět sourozenců. V roce 1919 nastoupil na brněnskou Právnickou fakultu, kterou ale nedostudoval a po 2 letech z ní odešel.[1]

V roce 1921 nastoupil do redakce Lidových novin a umístil se do řady přispěvovatelů po boku slavných jmen, jako byl Zdeněk Kratochvíl nebo Josef Lada. Začínal jako „kreslící“ sportovní referent. Později se prosadil jako tvůrce stripů[2] se sportovní tématikou. Redakcí Lidových novin mu byla nabídnuta dvě roční stipendia do Francie. Po návratu z Francie se stal propagátorem rugby v Československu a vydal příručku Ragby, jak se hraje a jeho pravidla.

První kreslenou postavičkou, která se v jeho stripech opakovaně objevovala, byla kulatá postavička pana Brouška v sportovních rubrikách. Dalšími postavičkami, které Ondřej Sekora vytvořil, bylo duo Hnát a Patrčka, kteří byli oblíbeni v létech 1928–1931 a dostalo se jim i loutkového ztvárnění v jednom z brněnských divadel. Jedná se o humorné postavičky, kdy jeden je malý, kulatý a vousatý, a druhý je dlouhý a hubený.[3]

Výraznou postavou pro děti, která se objevuje v roce 1928, je obživlá dřevěná postavička Cvočka. Jedná se o dílo ve formě ilustrovaného pásma říkanek vycházejících na pokračování. Ve stejném roce vzniká devítidílný komiks s postavami Bedříška a Voříška, který pojednává o chlapci a jeho psíkovi, kteří spolu putují do světa. Nejslavnější postava Ferdy Mravence vyšla v roce 1933 v Pestrém světě v rubrice pro děti. Zde se objevuje autorova láska k přírodě. Ferda Mravenec byl několikrát zpracován do divadelních představení i do televize.  V letech 1934–1935 vzniká také postava kapitána Ani Muka. Je to obtloustlý pán s kloboukem, který loví divokou zvěř. [4] V roce 1941 byl Sekora donucen z Lidových novin odejít, protože jeho manželka byla židovského původu. V letech 1944–1945 odveden do pracovních táborů Kleinstein a Osterode. Po návratu společně s dalšími spisovateli založil satirický časopis Dikobraz. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros). Po válečném období vstupuje do KSČ. Vstup do KSČ Sekorovu tvorbu poznamenal. Jeho postavičky sloužily k přiblížení dětských čtenářů k režimu socialismu.[5] Příkladem může být knížka s názvem „O zlém brouku Bramborouku“, kdy můžeme vidět imperialistický útok Západu a USA, kteří vysazovali zlé mandelinky na české území uměle vysazovali z letadel.[6] V roce 1964 získává ocenění Zasloužilý umělec. Ondrej Sekora zemřel v roce 1967 v Praze.

SEZNAM DIGITÁLNÍCH ARTEFAKTŮ

Dokument č. 1

Výchozí text: Ondřej SEKORA. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. 15. 2. 2007 [cit. 2020-04-05]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=638

Dokument č. 2

Ondřej Sekora – Práce všeho druhu. Česká televize [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12073535948-ondrej-sekora-prace-vseho-druhu/31829838015

Dokument č. 3

STEHLÍKOVÁ, Blanka, Ondřej J. SEKORA a Věra VAŘEJKOVÁ. Ondřej Sekora – Práce všeho druhu: osobnost a dílo. Praha: Práh, 2003. ISBN 80-7252-085-7.

Dokument č. 4

Dětský koutek [online]. Brno: Lidové noviny, 1933 [cit. 2020-03-29]. ISSN 1802-6265. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/pred-100-lety?year=1933&month=2&day=5&page=6

Dokument č. 5

NOVÁKOVÁ, Luisa. Rozmanitost rozsáhlých pohádkových próz. Proměny české pohádky: (k historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 107-127 [cit. 2020-03-26]. ISBN 9788021050266. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104984/SpisyFF_384-2009-1_14.pdf?sequence=1

Dokument č. 6

PROKŮPEK, Tomáš. Vzpomínky na Paříž: francouzské roky Ondřeje Sekory. Art & antiques [online]. 2017, 7-8, 54-58 [cit. 2020-03-26]. ISSN 1213-8398. Dostupné z: https://issuu.com/ambitmedia/docs/_komplet_aa_7-8-17.

Dokument č. 7

SEKORA, Ondřej. Jde o nejmenší děti. Literární noviny [online]. 1955, 4(41), 7 [cit. 2020-03-26]. ISSN 1210-0021. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/?path=LitNII/4.1955/41/7.png

Dokument č. 8

SEKORA, Ondrej. Dětem je nejlepší. Literární noviny [online]. Praha, 1961, s. 4 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/?path=LitNII/10.1961/24/4.png

Dokument č. 9

ZÁBRODSKÁ, Stanislava. Slavný Ondřej Sekora. Málo známé souvislosti světového ilustrátora. Čítárny [online]. 2019 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://www.citarny.cz/knihy-lide/o-knihach-a-lidech/spisovatele-a-detske-knihy/ondrej-sekora-mene-zname-ilustrace

Dokument č. 10

VAŘEJKOVÁ, Věra. Tvůrce Ferdy Mravence. Duha [online]. 1999, 13(3), 13-14 [cit. 2020-03-29]. ISSN 0862-1985. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ed5bc771-8450-11e0-80c9-0050569d679d?page=uuid:f3fae0d0-8450-11e0-80c9-0050569d679d

Dokument č. 11

HAVLÍNOVÁ, Hana. Významná výročí v roce 2019 – primární vzdělávání: Ondřej Sekora. Metodický portál: Články [online]. 31. 07. 2019, [cit. 2020-04-05]. ISSN 1802-4785. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22101/VYZNAMNA-VYROCI-V-ROCE-2019—PRIMARNI-VZDELAVANI-ONDREJ-SEKORA.html

DOPROVODNÝ TEXT

Základním dokumentem digitální kolekce je článek (dokument č.1) o Ondřejovi Sekorovi, který je dostupný na webových stránkách Slovníku české literatury. Text nám poskytl základní informace o životě Ondřeje Sekory a jeho tvorbě.

V roce 2019 se rozhodla Česká televize odvysílat k příležitosti 120. výročí narození Ondřeje Sekory autobiografický dokument s názvem Ondřej Sekora – Práce všeho druhu (dokument č. 2), který natočil scénárista a režisér Pavel Jirásek. Tento film popisuje důležité životní okamžiky Ondřeje Sekory, které se promítly do jeho tvorby. Dokument zachycuje i dosud nezveřejněné archivní materiály z pozůstalosti spisovatele. Kromě archivních zdrojů se ve filmu objevují i rozhovory s uznávanými odborníky z oblasti kultury, literatury a masmédií.^[1] O autorově tvorbě pojednává i stejnojmenná kniha od Blanky Stehlíkové, Věry Vařejkové a Ondřeje J. Sekory (dokument č. 3). Jedná se o primární zdroj, který mapuje autorův život z osobního a profesního hlediska. Všechna díla, která Ondřej Sekora publikoval, jsou zde odborně a důkladně rozebrána.[2] Kniha je omezeně dostupná přes digitální knihovny Národní knihovny. Dále si ji mohou zájemci vypůjčit v MZK nebo v Ústřední knihovně FF MU, kde je zpřístupněna prostřednictvím e-prezenčky. Pro širokou veřejnost je nejznámějším autorovým dílem Ferda Mravenec, který byl poprvé publikován v Lidových novinách (dokument č. 4).  Příběhy byly nejprve zaměřeny primárně pro dospělé čtenáře a v textech se vyskytovala témata spojena s obdobím války.  V roce 1933 už byly kresby a texty tematicky přizpůsobeny dětským čtenářům v rubrice Dětský koutek.^[3] O kontextu autorovy doby pojednává dokument od Luisy Novákové (dokument č. 5), který mapuje vývoj dětské literatury ve 40. letech, kdy se pohádky tvořily především pro děti, a současně se jedná o období největšího rozmachu literatury pro děti. Text se primárně zabývá rozvojem pohádkových próz, kterým se věnoval Ondřej Sekora, Václav Deyl nebo Josef Menzel.[4]Zahraničním pobytům ve Francii a jejich vlivu na tvorbu Ondřej Sekory se zabývá Tomáš Prokůpek v článku Vzpomínky na Paříž: francouzské roky Ondřeje Sekory (dokument č. 6). Tento článek je ukázkou, jak podstatný vliv na umělce může mít konkrétní kulturní prostředí. Ondřej Sekora působil v Paříži především jako sportovní dopisovatel do Lidových novin v rozmezí let 1923–1924 a 1927–1928 a jako ilustrátor také tvořil portrétní karikatury sportovců. Ve Francii se seznámil se sportem ragby, který v Československu byl do té doby neznámý. Po návratu ze svého prvního pařížského pobytu tento sport začal Sekora v Československu propagovat. V roce 1926 vydal první pravidla ragby v češtině a byl i rozhodčím a trenérem. Ve Francii také rozvíjel své schopnosti v kreslení obrázkových vtipů a seriálů. Sekoru ovlivnil například francouzský humor vycházející v časopise La Rite. Rozvíjející se americký komiks, který se ve Francii hojně usadil, byl dalším z mnoha zdrojů a impulsů pro Sekorovu kreslířskou dráhu. Sekora ve Francii pracoval na prvním obrázkovém seriálu pro děti Voříšek. I když s tvorbou začal ještě v Československu, pozdější příběhy Voříška v sobě nesou stopu francouzského pobytu. V lednu roku 2017 informovala Česká televize, že proběhla výstava Ondřeje Sekory v Paříži, vernisáž proběhla v přítomnosti kurátora, historika komiksu Tomáše Prokůpka, a ředitelů společnosti Malavida films, Lionel Ithurralde a Anne-Laure Brénéolové, kteří propagují a překládají Ferdu Mravence do francouzštiny. V roce 1928 využil Sekora neobvyklého postupu vkládat text v komiksu do bublin místo tradičnějšího umisťování textu pod obrázky. Jednalo se o komiks Bedříšek a Voříšek, který v roce 1928 z Paříže zasílal do obrázkového časopisu Pestrý týden. Ondřej Sekora v roce 1928 také přispíval komiksovými příhodami pana Bouquillona do francouzského deníku L’Auto. Jedná se patrně o prvního českého komiksového autora, jehož tvorba byla opakovaně vydávána v zahraničním tisku. Během svého druhého pobytu se Sekora setkal poprvé s Disneyho animovanou produkcí, patrně tento zážitek v něm vyvolal zájem o zvířecí hrdiny v jeho pozdější tvorbě. V této době se také seznámil s tvorbou Henriho Rousseaua. Rousseauva tvorba zahrnovala ztvárnění magického světa tropické džungle. Mnoho Sekorovy francouzské tvorby pod Rousseaaovým vlivem se bohužel nedochovalo. Během druhé světové války, kdy mu byla zakázaná novinářská tvorba, se k malířství exotických krajin a zvířat navrátil. Patrné je, že africká exotika děl Rousseauvých velkou měrou ovlivnila Sekorovi kresby Ferdy Mravence. Můžeme se domnívat, že Ondřej Sekora by nebyl ten Ondřej Sekora, jak ho známe dnes, nebýt jeho francouzského pobytu.Zamyšlení nad vztahem spisovatele a jeho dětského čtenáře přináší Ondřej Sekora ve svém článku Jde o nejmenší děti uveřejněného v Literárních novinách v roce 1955. (dokument č. 7) Kritizuje přístup autora, který na dítě hledí z vrchu a snaží se přiblížit dítěti zdrobnělinami, šišláním a žvatláním. Druhým extrémem jsou autoři, kteří naopak dítěti utíkají tím, že vlastně píší složitě, řekněme pro dospělého čtenáře, avšak sami knihu považují za dětskou. Sekora apeluje na autory literatury pro děti a mládež, aby se k dětem skláněli, ohýbali a snažili se pochopit jejich svět, zároveň se však nedopouštěli zjednodušujících degradací jazyka. Potřeba zkoumat a poznávat dětského čtenáře je také nutné k tomu, aby nedocházelo k tvorbě pro děti, která je spíše skrytou literaturou pro dospělé čtenáře. Tento text může sloužit jako ukázka snah 50. let v literárním diskurzu zaměřit se na dětského čtenáře, tedy provádět čtenářské výzkumy, přínos má též pro mapování vývoje dětské literatury a v neposlední řadě přináší důkaz angažovanosti Sekory ve snaze upevnit důležitost literatury pro děti a mládež.V článku s názvem Dětem je nejlepší v Literárních novinách z roku 1961 (dokument č.8) Ondrej Sekora uvažuje o správné tvorbě poezie pro malé děti. Doslovně píše, že „…poezií pro malé děti je třeba psát s celým srdcem a s vědomím její závažnosti“ ^[5]. Článek je kritickou reakcí na knížku Jarní karneval od Ctibora Štítnického, slovenského spisovatele, který podle Sekory svojí tvorbou přesahuje dětský obzor, používá slova nepochopitelná dětským čtenářům, předkládá nepravdivé informace a neuváženě používá silná slova. Odůvodnění svých tvrzení představuje na konkrétních příkladech z knížky.Autorka článku Slavný Ondřej Sekora. Málo známé souvislosti světového ilustrátora  (dokument č.9) Stanislava Zábrodská, nahlíží na Ondřeje Sekoru jako na ilustrátora. Postupně komentuje jeho jednotlivé životní období, kterým přikládá autorské ilustrace. Sekoru pojí s ostatními významnými ilustrátory jako je Josef Lada nebo bratři Čapkové, a porovnává jejich ilustrační tvorbu na konkrétních obrázkách. Ve své tvorbě se Sekora zaměřil na obrázkové seriály (měl přezdívku český Walt Disney) po dobu svého pobytu ve Francii, ale jeho nejvýznamnějším výtvorem byl Ferda Mravenec, který měl charakter správného chlapce. Po skončení pobytu v pracovním táboře pokračoval v tvorbě, ve které čtenářům předkládal komunistické představy a myšlenky budovaní nového státu.Ondřej Sekora byl velkým fanouškem moderních médií. Vystupoval s postavou Ferdy Mravence v rozhlase a v roce 1941–1942 byl natočen první loutkový film, který režírovala Hermína Tyrlová. Tento film byl zároveň prvním českým snímkem vytvořeným animací loutek s drátěnými kostrami.Další snímek s Ferdou Mravencem je z roku 1977 a režírovala ho opět Hermína Tyrlová. I když původně měl být natočen kreslený večerníček s Ferdou Mravencem, tak i po úsilí Ondřeje Sekory ml.  Československá televize odmítla tento večerníček vyrobit. Ondřej Sekora ml. se obrátil na západní německou společnost European Cartoon Production, a ta v roce 1984 uvedla 52dílný seriál o Ferdovi Mravencovi.

V této námi vytvořené infografice vytvořené infografice je představený stručný vývoj postavy Ferdy Mravence: https://infogram.com/timeline-dark-infographic-1hd12y0ndypx6km

Literární medailónek z časopisu Duha (dokument č.10), ve kterém se autorka zamýšlí nad tvorbou Ondreje Sekory. Článek vyšel k 100. výročí jeho narození a popisuje jeho hlavní výtvor, Ferdu Mravence.  Mapuje jeho vývoj v jednotlivých vydáních a zařazení do Zlatého fondu české literatury pro děti. Sekorův zájem o bádaní přírody se přetavil do této postavičky, která je dynamická a charakterní, stejně jako její autor, který miloval sport a byl životní optimista. Medailónek obsahuje popis tvoření postavičky Ferdy, popisy jeho dobrodružství a zážitků ve spojitosti s myšlením Ondřeje Sekory. Po skončení 2. světové války přemítal svoje politické tendence do svých dalších děl, které nebyly tak populární jako ty předválečné, nicméně všechna jeho díla se dají využít ve výuce na prvním stupni (dokument č.11). V tomto článku jsou uvedeny příklady, jak se dají díla Ondřeje Sekory využít k výuce různých předmětů.

ZÁVĚR

Představili jsme digitální kolekci, která má cíl stručně představit život Ondřeje Sekory a vývoj jeho literární a ilustrační tvorby. Pro naplnění cíle jsme použili monografie, digitalizované zdroje jako jsou novinové články, kapitoly z elektronických periodik, audiovizuální dokument a internetové články. Součástí kolekce je i náš vlastní dokument v podobě infografiky. Kolekce je primárně určená pro vzdělávání studentů středních škol a gymnázií v prostředí knihovny jako doplňkový materiál k oficiálnímu kurikulu. Ondřej Sekora byl v Československu výraznou literární osobností, jeho díla jsou mezinárodně známé a svoji popularitu nachází i u dnešních dětí a současné mládeže. Sekorova profesionální činnost je spojená s událostmi, které se staly v jeho životě a naše kolekce se snaží na tyto spojení poukázat a zároveň poskytnout vhled do autorova myšlení a přístupu k tvorbě pro děti.

Seznam zdrojů

^[1] OROŠOVÁ, Hana. Ondřej Sekora – práce všeho druhu. Česká televize [online]. 17. 9. 2019 [cit. 2020-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/novinky-ze-studia/396633-ondrej-sekora-prace-vseho-druhu/

[2]STEHLÍKOVÁ, Blanka, Ondřej J. SEKORA a Věra VAŘEJKOVÁ. Ondřej Sekora – Práce všeho druhu: osobnost a dílo. Praha: Práh, 2003. ISBN 80-7252-085-7.

^[3] ŠUBRTOVÁ, Milena. Svět hmyzu v české literatuře pro děti [online]. Bohemica litteraria, 2011, 14(2), s. 107 [cit. 2020-03-26]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/115737/1_BohemicaLitteraria_14-2011-2_10.pdf?sequence=1

[4] NOVÁKOVÁ, Luisa. Rozmanitost rozsáhlých pohádkových próz. Proměny české pohádky: (k historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 107-127 [cit. 2020-03-26]. ISBN 9788021050266. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104984/SpisyFF_384-2009-1_14.pdf?sequence=1

[5] SEKORA, Ondrej. Dětem je nejlepší. In: Literární noviny [online]. Praha, 1961, s. 4 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/?path=LitNII/10.1961/24/4.png

[1] Ondřej SEKORA. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. 15. 2. 2007 [cit. 2020-04-05]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=638

[2] Strip je velmi krátký černobílý komiks, skládající se z maximálně 6 políček tvořící proužek.

[3] ŽÁČKOVÁ, Helena. Komiksové konvence v díle Ondřeje Sekory. Umění: časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Praha: ČSAV, 2006, 54(4), 343-356. ISSN 0049-5123. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:e5796959-28ab-48fe-aea5-327b375adcd1

[4] ŽÁČKOVÁ, Helena. Komiksové konvence v díle Ondřeje Sekory. Umění: časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Praha: ČSAV, 2006, 54(4), 343-356. ISSN 0049-5123. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:e5796959-28ab-48fe-aea5-327b375adcd1

[5] FERDA MRAVENEC VE SLUŽBÁCH IDEOLOGIE – HISTORICKÝ KONTEXT. Ústav pro studium totalitních režimů [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/ondrej-sekora-a-ferda-mravenec/ondrej-sekora-a-ferda-mravenec-historicky-kontext/

[6]CEMPER, Jan. OBRAZEM: Americký brouk, proti kterému musel bojovat i Ferda Mravenec. Manipulátoři: Hoaxy, propaganda a konspirace pod lupou [online]. 20.4.2019 [cit. 2020-04-05]. Dostupné z: https://manipulatori.cz/obrazem-americky-brouk-proti-kteremu-musel-bojovat-i-ferda-mravenec/