Tento předmět považuji za jeden z nepřínosnějších. Jak jsem se snažil naznačit úvodním obrázkem směrové cedule, tento předmět mi ukázal různé směry, které lze v rámci vědy (konkrétněji informační vědy) razit. V předmětu jsme byli vedeni především ke směru kritického realismu, ale zároveň nám byly představeny i jiné směry. Rozdělení metateorií se zakládalo na epistemologickém principu.
Metodologický individualismus zahrnuje metateorie empirismu, realismu a racionalismu. Metodologický kolektivismus poté směry pragmatismu, doménové analýzy a sociálního konstruktivismu.
Myslím, že právě tento předmět mi urovnal v hlavě tyto směry a jejich plusy a mínusy. Tento “metapohled” na informační vědu a její problémy při definování informace, tedy jejího předmětu, je cenným příspěvkem pro mé další studium.
Rád bych také ocenil zajímavý výklad přednášejícího, který tyto složité otázky informační vědy, dokázal podat srozumitelným způsobem.
