Recenzované vydání: TOLSTOJ, Lev Nikolajevič. Kreutzerova sonáta. 1. vyd. ve Světě sovětů, (v překl. B. Ilka 4., opr. vyd.). Praha: Svět sovětů, 1967. 89, [2] s.
„V tom je spása i kletba člověka, že žije-li nesprávně, může se zaslepovat, aby neviděl ubohost své situace.“
Tolstého vynikající dílo o manželství, emancipaci, smilstvu a dalších závažných tématech. Naprosto bravurně napsané a musím dodat, že ač se jedná o mé první setkání s tvorbou Tolstého, rozhodně nesmím v časech příštích dopustit, aby bylo poslední. Tolstého každý zná, ale číst ho, Vám potvrdí, že jeho sláva je mu přičítána právem. K recenzi si můžete pustit Beethovenovu Kreutzerovu sonátu, která dala dílu jméno.
Kreutzerova sonáta začíná ve vlaku, kde vypravěč potkává Pozdnyševa, který se přizná, že je vrahem své manželky. Po zbytek knihy Pozdnyšev líčí důvody, proč ke vraždě došlo. Dílem se linou názory Pozdnyševa na manželství, nevěru, morální problémy a pokrytectví společnosti. Ponejvíce se řeší vztah muže a ženy, problémy které v manželství nastávají. Nelze než dodat, že ač neztotožňuji autora s jeho postavami, Tolstého názory do knihy prosakují. Z pohledu křesťanské perspektivy Tolstý komentuje morální zkaženost svého století. A nelze než říci, že i století následujícího a dnešního. Natolik je toto dílo aktuální, protože univerzálnost vztahů mezi ženy a muži přesahuje konkrétní dobu a místo.
Kniha je ukázkou Tolstého mistrovství, jenž v každodenních maličkostech nachází magické podstaty. Život je komplexní záležitostí a spisovatelé Tolstého formátu tuto komplexitu vidí a odkrývají. Je v tom kus geniality.
HODNOCENÍ 9/10
Kreutzerova sonáta na dababaziknih.cz