Recenzované vydání: BÖLL, Heinrich. Klaunovy názory. Překlad Vladimír Kafka. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1966. 209 s. Soudobá světová próza; sv. 219.
„Žijící umělec, který nemá na cigarety, který své ženě nemůže koupit střevíce, je pro lidi od filmu nezajímavý, protože jim ještě tří generace žvanilů před nimi nepotvrdily, že je to génius.“
Heinrich BÖLL, Klaunovy názory
Než jsem začal psát tuto recenzi přemýšlel jsem, jak se vlastně k obsahu knihy postavit, a jak ji pokud možno, co nejlépe představit, abych navnadil čtenáře, protože napsat, že román je o klaunovy, který si natluče koleno, takže přeruší svoji “tour” po německých městech, a zavře se ve svém domově v Bonnu, kde začne přemýšlet nad svým životem, myslím, že leckoho odradím, ale pokud čtete dál, tak se dozvíte snad něco více.
Předně musím zdůraznit, že Klaunovy názory je antiklerikalistický román jehož hlavní postava, klaun Hans Schnier, se zamýšlí na svojí minulostí, rozchodem se svojí přítelkyní katoličkou Marií a vůbec nad osudem svým především ve vztahu k církvi a Bohu. A tak se mikroskopický osud Schnierův dostává do univerzálnější výpovědi o životě vedle katolíků a o osobním vyznání svobody, která vždy musí být nad autoritativním řádem. Nutno podotknout, že fundamentální antiklerikalisté mohou být stejně nebezpeční jak extrémní věřící. Hans je však poklidným revolucionářem, s jehož názory můžete polemizovat, ale svobodu projevu mu upřít nelze.
V knize je zachycena poválečná generace Němců a to takovým způsobem, že autor musel nutně vyvolat kontroverzi, protože si s nikým nebere servítky.
I když se mi román nečetl nejlépe, musím říct, že to bylo hlavně z důvodu mé neznalosti a počátečního zmatení, kdy je příběh Hansův vyprávěn na přeskáčku, a chvíli trvá, než se čtenář zorientuje v ději a tím, kdo je kdo. Knihu mohu určitě doporučit, minimálně si budete moci odškrtnout ze svého čtenářského seznamu dalšího nositele Nobelovy ceny za literaturu.
HODNOCENÍ 8/10